4-7 agosto
IV asamblea general nazarena
colle don bosco
Montevideo, setiembre de 2016.
Queridos hermanos nazarenos,
Hemos celebrado recientemente la IV Asamblea de la Fraternidad en el Colle Don Bosco (Turín),
que ha sido una fuerte experiencia de Espíritu Santo en la búsqueda de la voluntad de Dios para nuestro Movimiento.
El que nazarenos de todas la presencias en el mundo, en este año Jubilar de la Misericordia, en los 25 años de nuestra presencia en el Colle, y con la inmensa alegría de haber sido reconocidos oficialmente como rama de la Familia Salesiana, hayamos podido compartir momentos tan significativos para nuestra Fraternidad, ha sido verdaderamente un regalo del amor y ternura del Señor para nosotros sus hijos.
Desde las diversas instancias de la Asamblea, como los momentos de oración, de celebración, de exposición, de reflexión, de talleres, de búsqueda en común, y del compartir fraterno y gozoso en el fogón, hasta a la asunción de las propuestas para el caminar futuro de la Fraternidad, la Celebración Eucarística en Valdocco, cuna del carisma salesiano, y como corolario la Celebración conclusiva donde varios nazarenos de todas las presencias expresaron su adhesión al carisma mediante el Compromiso, la Promesa o el Voto de Contemplación, todos esto ha constituido una gracia inmensa de Dios y al mismo tiempo un fuerte llamado a responder con generosidad a esta vocación recibida.
Animados pues, por el Espíritu Santo, caminemos con renovado entusiasmo a poner en práctica los compromisos asumidos, con la certeza que, de la mano de María la Nazarena, Auxiliadora de los Cristianos, nos encaminamos al Everest más alto: la unión con Dios para ser misericordiosos como el Padre.
Silvia
Moderadora
Nazaréni,
procházet místy, kde žili Don Bosco, Dominik Savio a další svatí svůj každodenní život, bylo nepopsatelné.
Asemblea byla pro nás zázrakem. Nádherné prostředí, rozdílnost kultur a národností, ale jeden cíl. I přes naši jazykovou bariéru jsme cítili, že jsme naladěni na jednu strunu.
Všichni chceme s Duchem sv. prožívat dobře náš všední život a naplňovat ho prací pro druhé. Můžeme jít po stopách těch, kteří ho už naplnili láskou a milosrdenstvím. Vždyť Duch sv. je naším klíčem k srdcím druhých lidí!
Na Asemblee jsme dostali úkoly a plány, chceme je podpořit modlitbou a prací a odevzdat Boží prozřetelnosti (podle příkladu Dona Bosca) - On ví, co potřebujeme.
Asemblea obsahovala tolik výzev a námětů k zamyšlení - díky všem!
Velké díky za služby a za čas, který jste nám darovali!
Zdravíme všechny. Marie a Jiří
V létě 2016 jsme se poprvé zúčastnili mezinárodního setkání FCMN. Vydali jsme se na cestu do Itálie autem celá rodina.
Přivítání na Colle Don Bosco bylo velmi vřelé, dokonce v mezinárodních jazycích a barvách. Šikovní organizátoři mysleli na všechno: čisté ubytování, teplá strava, materiály a trička s logem, simultánní překlad přednášek, hlídání dětí s programem, domácí marmelády, duchovní servis...
Setkání bylo velmi přátelské a pro nás vůbec mimořádné. Společně jsme pracovali v mezinárodních skupinkách. Vnímali jsme touhu po sjednocení a naladění se na mimořádné místo v jedinečném časovém úseku, který se už nemusí opakovat. Uvědomili jsme si, jak Don Bosco dokáže národy sjednocovat, přestože jsme různí. Líbila se nám společná modlitba Otče náš, kdy se každý modlil ve svém jazyce (česky, slovensky, italsky, španělsky). Vzpomínáme na sílu sjednocení při modlitbě Salve Regina v latině- jako pevnost zvučného dynamického zvonu, nádhera. Prožili jsme několik dnů se zakladatelem FCMN Mons. Cotugnem a jeho nejbližšími spolupracovnicemi Graziellou, Magrare, aj.
Po skončení Assemley část lidí mířila auty na jih Itálie. Obávali jsme se nejdříve chaotické dopravy v Římě a veder, ale docela zbytečně. Na společné cestě přes Florencii, Assisi a Řím jsme zakoušeli něhu a rodinného ducha našeho společenství. Mladí, děti, starší... Jako bychom byli spolu už dávno a znali se. Také krása architektury města Říma a slunečné počasí povznášely našeho ducha.
Chose, Vanna a Giovanni se nám všem věnovali jako správní průvodci mezinárodní skupiny. Maria byla vždy k dispozici a ochotná pomoci s čímkoliv. Fabio nenápadně strážil naši skupinu, aby se nikdo neztratil, něco jako pes Šedivák Dona Boska. Bylo zajímavé, jak mladí navazovali kontakt s našimi dětmi a naopak naše děti s mladými. Děti se občas rády předváděly. Bylo až dojemné, jak slepé Anně vždy někdo pomáhá a ochotně popisuje, co je k vidění okolo. V Říme jsme prošli několik bran milosrdenství, našel se čas i na zklidnění, večerní procházky, pizzu a zmrzlinu.
Díky Bohu za společný čas! Díky za Dona Bosca a Marii Pomocnici!
Vit, Egon, Niki, Tomáš a Pavla
Sicuramente quei giorni vissuti al Colle con i Nazareni di tutto il mondo sono stati un grande dono. Certo, è stato faticoso per tutti non si può negare, c’era la preoccupazione di chi preparava l’accoglienza e di chi doveva affrontare un viaggio lungo e dispendioso, ma una grandiosa collaborazione ha fatto si che tutto l’essenziale fosse presente, anche con un tocco di qualità. La qualità soggettiva palpabile nelle singole persone delle diverse nazioni: modi di fare, di vivere, di rapportarsi con gli altri e con Dio, modi differenti di pregare, diversità come dicevo ad Ariel che non dividono, ma che arricchiscono e uniscono.
Quando l’uomo si mette alla ricerca di Dio, non può che voler migliorare, non può che voler crescere nell’amore per donarlo e questo, l’ho respirato a pieni polmoni convivendo con i Nazareni. La gioia, la voglia di conoscersi anche se con timidezza, la voglia di comunicare, con molte difficoltà spesso ma quando proprio non ti capivi allora c’erano i sorrisi e dove l’incomprensione era maggiore, alla fine un abbraccio risolveva tutto. La saggezza del Monsignore, la disponibilità delle consacrate, l’allegria delle persone e la vitalità dei bimbi e poi, il pensiero a chi non ha potuto partecipare e il ricordo a quanti ci hanno preceduto alla casa del Padre.
Ho sentito forte il senso di famiglia, ho compreso bene il significato di fratello: perché mai, persone sconosciute e mai viste prima, hanno saputo darmi più di quanto mi abbia dato chi mi conosce da anni? Perché di Dio siamo figli e a Dio siamo destinati, chi vive per lui vive per gli altri e non importa di dove sei e come sei fatto, Lui ci ha lasciato detto che dobbiamo volerci bene, e accidenti, chi segue Gesù ci riesce meglio, ci riesce eccome!
Penso a quei giorni e guardo il mondo e mi rendo conto che davvero è tutto sbagliato. C’è grande paura tra la gente, paura che cerca di nascondere camuffando la propria apparenza, c’è grande solitudine e carenza d’affetto, che si cerca di compensare con tutto ciò che in realtà è superfluo … se solo avessero la grazia d’incontrare Dio … a noi Nazareni questa missione: diffondere la carità contagiosa.
P.S. anche i giorni in viaggio per l’Italia sono stati una grande avventura, per me istruttiva. Anche se alle mie orecchie arrivava quasi solo spagnolo e mi sentissi straniero in casa mia, avvertivo un senso di responsabilità molto forte, sentivo il dovere voluto di proteggere chi era con me, sempre come fratelli, sempre come famiglia. Mi hanno insegnato che con Dio tutto diventa più facile e divertente, ci si rende conto che alla fine andare d’accordo non ci vuole poi molto … come guidare un pulmino per centinaia di chilometri, basta bere il Mate o litri di caffè!
Un immenso grazie a ogni singolo Nazareno.
Fabio